Pěti tisíc korunami přispěl Nadační fond Evy Matějkové Jaroslavu Šimáčkovi na zvedací toaletní zařízení.

Jaroslav Šimáček trpí postižením svalů horních a dolních končetin a je odkázaný na invalidní vozík a pomoc druhých. Například vstávání je pro něho samotného problém. Vyřešilo by ho zvedací toaletní zařízení, které Jaroslav Šimáček nemá. Postrádá totiž dostatečné množství peněz na jeho koupi, potřeboval by 94 500 korun.

„Používám elektrický invalidní vozík a invalidní skútr, u kterých mám upravenou elektrickou zvedací sedačku. Díky ní se postavím. Vyjede do určité výšky, musí být větší než 84 centimetrů, a já musím mít narovnané nohy a tak stoupnu si, aniž by mi někdo pomáhal,“ říká jednasedmdesátiletý zdravotně postižený Jaroslav Šimáček z Domažlic.

Aby se mohl pohybovat i na toaletě, potřeboval by zvedací zařízení rovněž tam. „Na toaletu jsem schopný dostat se sám, ale pak už jsem odkázaný na cizí pomoc. Je to pro mě velmi těžká a nepříjemná situace. Nástavec na toaletu ani madla mi nepomůžou, protože jsem postižený i na rukou, nemám žádnou sílu,“ popisuje zoufale Jaroslav Šimáček.

Pokaždé si snažil poradit sám, tentokrát už to ale nezvládne. Nemá nazbyt 94 500 korun. Tolik stojí zvedací toaletní zařízení. „Zdravotní pojišťovna ani sociální odbor na takovou pomůcku nepřispívá. Ačkoli jsem nikdy nežádal žádnou organizaci ani nadaci o pomoc, musel jsem to udělat. Nadace Charty 77 mi věnovala 15 000 korun a Nadace Výbor dobré vůle 5 000 korun. Stejnou částku jsem dostal také od Nadačního fondu Evy Matějkové. Všem jsem moc vděčný a budu vděčný a za jakýkoli další finanční dar,“ děkuje Jaroslav Šimáček a věří, že si už brzy bude moct pořídit pomůcku, díky které bude pohyblivější.